Americký prezident Donald Trump dal Íránu 60denní ultimátum na dosažení jaderné dohody. Vzhledem k tomu, že dohody nebylo dosaženo, zaútočil Izrael 61. den rozsáhlými útoky na íránské území. Írán odpověděl masivním odvetným úderem.
Administrativa Donalda Trumpa zároveň trvá na tom, že Washington se na izraelské vojenské operaci nepodílel, o čemž však Teherán pochybuje.
Sled událostí
Brzy ráno 13. června zahájil Izrael rozsáhlé útoky na íránská jaderná zařízení Natanz, Isfahán a Fordoa a dále na asi dvě stovky dalších cílů. Při útocích byl zabit velitel Revolučních gard Hosejn Salámí, náčelník generálního štábu Muhammad Hosejn Bagherí, velitel záchranných sil Gholám Rašíd a další vojenští představitelé, stejně jako minimálně devět předních jaderných vědců. Během soboty potvrdil Írán smrt dalších dvou generálů.
Podle Izraelských obranných sil (IDF) se podařilo významně poškodit íránskou infrastrukturu pro obohacování uranu, což má zabrzdit pokrok ve výrobě jaderných zbraní.
IDF uvedly, že v rámci odvetného útoku vypustil Írán na Izrael asi stovku bezpilotních letadel. V pátek v poledne pokračovalo izraelské letectvo v útocích na vybrané cíle ve městech Tabríz a Šíráz. Íránská státní media informovala, že během útoku byly sestřeleny dva letouny F-35 Adir, přičemž pilotka jednoho z letadel padla do zajetí.
Írán v pátek večer odpálil v rámci odvetné operace „Severe Punishment“ (Tvrdý trest) stovky balistických střel směrem na Izrael. Napříč Izraelem se rozezněly sirény. Některé rakety překonaly protivzdušnou obranu. V Tel Avivu byly zaznamenány výbuchy. The Times of Israel popisují strach a chaos, který nastal v místech dopadu íránských raket.
V noci na sobotu bylo podle íránské agentury Fars útoku vystaveno teheránské mezinárodní letiště Mehrabad, kde následně vypukly požáry.
Írán varuje, že v odvetných útocích bude pokračovat. Íránský vůdce Alí Chameneí považuje útok za zahájení války. Trump varuje, že „dále to bude ještě tvrdší a brutálnější“. Šance na brzké urovnání konfliktu jsou proto zřejmě výrazně menší než další eskalace.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí uvádí, že probíhající jednání s USA o jaderném programu Teheránu ztrácejí po útoku na Írán smysl. Šesté kolo jednání mezi USA a Íránem bylo naplánováno na neděli.
Izrael v souvislosti s údery uzavřel svá velvyslanectví a konzuláty po celém světě a vyzval Izraelce žijící v zahraničí, aby oznámili úřadům místo svého pobytu.
O výbušné situaci svědčí fakt, že Spojené státy stahují z některých středovýchodních zemí část diplomatického personálu. Ministerstvo obrany povolilo odjezd rodinných příslušníků amerických vojáků v oblasti. Opatření se týkají Iráku, Kuvajtu a Bahrajnu.
Kypr aktivoval evakuační plán Hestia připravený pro případ odsunu občanů zemí EU z oblastí postižených konfliktem. Na Kypr byla také odkloněna část letů, které směřovaly do Tel Avivu a zostření konfliktu je zastihlo poblíž Izraele.
Kypr se přitom může stát cílem útoků, neboť Írán tvrdí, že izraelské letectvo využilo k útoku kyperské základny.
Dopady na leteckou dopravu
Konflikt, který zahrnuje masivní letecké útoky, útoky dronů, balistických raket a intenzivní činnost protiletadlové obrany si vynutil okamžité uzavření vzdušných prostorů hned několika zemí regionu a vedl letecké společnosti k rušení letů do Tel Avivu.
Vývoj provozu v oblasti konfliktu dobře ilustruje záznam vývoje provozu, který pořídil server Flightradar24.
Dne 13. června byly uzavřeny vzdušné prostory Izraele, Íránu, Iráku, Jordánska a Sýrie. Kromě zakázaných prostor jsou některé další oblasti kvalifikovány jako „extrémně rizikové“. V pátek 13. června bylo v regionu v důsledku konfliktu narušeno 1800 letů, přičemž 650 letů bylo zrušeno.
Aerolinky přesměrovávají lety tak, aby se vyhýbaly uzavřeným a potenciálně nebezpečným vzdušným prostorům. Situace v oblasti je velmi nestabilní a omezení vzdušného prostoru se dynamicky mění v důsledku probíhajících vojenských akcí. Je prakticky nemožné odhadnout další vývoj konfliktu, a to jak v delším časovém horizontu, tak ze dne na den nebo z hodiny na hodinu. Zatím neexistují žádné známky brzké deeskalace.
Uzavření vzdušného prostoru se musel podřídit i izraelský vlakový dopravce El Al a pozastavil lety do/z Tel Avivu. Svá letadla El Al umístil na letiště na Kypru a v Turecku.
SWISS, Air France a ITA Airways pozastavily své lety do Tel Avivu. Konkrétně SWISS nebudou létat do Tel Avivu přinejmenším do 26. října, Air France ruší všechny lety do Tel Avivu na dobu neurčitou. ITA Airways pozastavily své lety do Tel Avivu do 22. června 2025.
Air India přesměrovala lety, které by za běžných okolností vedly íránským vzdušným prostorem, což se týká např. linek do New Yorku, Vancouveru, Chicaga a Londýna. Emirates a flydubai pozastavují lety do Ammánu, Bejrútu, Damašku, Íránu a Izraele. Řada dalších letů obou aerolinek byla přesměrována nebo zrušena, protože společnosti upravují svůj provoz v reakci na aktuální vývoj konfliktu.
V pátek byly zrušeny rovněž všechny čtyři lety z Prahy do Izraele, do Prahy dorazil pouze let 6H91 provozovaný společností Smartwings. Zrušeny byly dva sobotní přílety a všechny tři odlety do Tel Avivu.
Konfliktem jsou dotčeny také dálkové lety. Některé lety směřující do Asie prodlužuje úprava tras mimo rizikový vzdušný prostor až o 30 minut. To samozřejmě zvyšuje provozní náklady. Letovou dobu na řadě tras přitom již předtím výrazně prodloužilo uzavření vzdušného prostoru Ukrajiny a Ruska. Letecké společnosti volí obletové trasy přes Turecko, Egypt, Střední Asii, Středomoří.
Náklady dopravců zvyšuje nárůst pojistného, neboť pojišťovny nyní považují daný region za oblast s válečným rizikem, což vede k navýšení pojistného a rozšíření odpovědností. To se přiměřeně týká i přesměrovaných letů.
Konflikt může vést k výraznému zdražení ceny paliva, což by dále postihlo letecké společnosti. V pátek cena ropy stoupla asi o 7,55 % na 73 dolarů. Někteří analytici se domnívají, že v případě prodloužení a zostření konfliktu se ropa může vyšplhat na ceny okolo sto dolarů.
Situace vedla k poklesu cen akcií leteckých společností a skupin jako Lufthansa (-2,77 %), Air France-KLM (-4,7 %), IAG (-3,7 %), Delta (-3,76 %) a American Airlines (-4,86 %), neboť investoři vnímají narušení provozu, vyšší náklady i širší rizika konfliktu. Pokles postihl i Airbus a Boeing. (Foto: Times of Israel, The Washington Post, @stairwayto3dom, @EliAfriatISR).
Nebyly vloženy žádné komentáře.
Copyright © 1999-2025 planes.cz | Redakční systém
