Sir Richard Branson obrátil. Bez státní pomoci Virgin Atlantic končí.

• 25.04.2020 17:00

Richard Branson v roce 2009 velmi hlasitě brojil proti myšlence, že by stát měl pomáhat slabým společnostem v době krize. Zastával názor, že krize má z trhu odstranit slabé a neefektivní hráče. Po deseti letech zastihla další krize Virgin Atlantic v pozici slabého hráče. Branson, nejpopulárnější britský podnikatel, nyní vystupuje stejně halasně, tentokráte na podporu žádosti Virgin Atlantic o státní podporu. Varuje, že bez státní pomoci firma zkolabuje. Jako záruku půjčky nabízí luxusní sídlo na svém ostrově Necker v Karibiku.

Zatím je neúspěšný, britská vláda tento týden žádost Virgin Atlantic zamítla a vyzvala společnost žádost přepracovat. V úterý Branson prohrál bitvu o Virgin Australia, ve které drží 10 %. Australská vláda postupně zamítla celkem osm různých návrhů na udělení státní pomoci. Zájem neprojevili ani privátní investoři a firma se proto dobrovolně uchýlila do ochrany před věřiteli. Virgin Australia je druhým největším leteckým dopravcem v Austrálii.

Pokud jde o postoj britské vlády, ta je v otázkách pomoci privátním společnostem zdrženlivá. John Grant z organizace OAG vysvětlil, že „vládu nyní čekají těžká rozhodnutí o prioritách a potřebách [státní pomoci] a některé letecké společnosti zřejmě nejsou vnímány jako tak strategické proti jiným oblastem“. Odmítavý postoj britské vlády posiluje fakt, že British Airways (a celá skupina IAG), Ryanair a Wizz Air poskytování státní pomoci odmítají. Zmíněné společnosti přitom zajištují významnou část potřeb britských daňových poplatníků a britského podnikání v oblasti leteckého cestování.

Ve věci (ne)pomoci pro Virgin Australia, svou roli v rozhodnutí australské vlády hrálo zahraniční vlastnictví ve společnosti. Australská vláda neshledala důvod zachraňovat penězi daňových poplatníků společnost s bohatými zahraničními akcionáři. Akcionáři společnosti (Etihad, Singapore Airlines, Nanshan Group, HNA a Virgin Group) přitom odmítli předluženou firmu zachránit. Někteří akcionáři pomoc poskytnout ani nemohli, neboť sami přijímají pomoc svých vlád, které záchranu podmínily zákazem investovat v zahraničí. Na problém zahraniční účasti může narazit i žádost Virgin Atlantic, neboť jejích 49 % drží Delta Air Lines. Delta pomoc Virgin Atlantic rozhodně vyloučila. Musí se koncentrovat na vlastní situaci.

Situace okolo Virgin Australia se nabízí jako analogie se Smartwings, a to hned ze dvou důvodů. Přes 49,9 % naší domácí společnosti drží čínská společnost CITIC, která odmítá do firmy vložit peníze. Tato finanční skupina přitom jen před týdnem ovládla Soukupovu agenturu Médea, kde svůj podíl zvýšila na 57 %. Neochota investovat do Smartwings není tedy projevem nezájmu CITIC investovat v České republice, ale spíše projevem nedůvěry v investici do Smartwings. Kladena je také otázka, proč má být případná pomoc českých daňových poplatníků využita k hašení problémů zahraničních poboček Smartwings.

Šéf skupiny Ryanair Michael O'Leary ve středu ostře kritizoval Richarda Bransona s tím, že Branson ještě nedávno žádal o státní pomoc pro dnes již zkrachovalé Flybe. Nyní žádá o pomoc pro Virgin Atlantic, ve které má 51% podíl. O'Leary se ptá, proč Richard Branson nevytáhne pro záchranu Virgin Atlantic peníze ze své vlastní peněženky. Ostatně i zde se nabízí analogie. Smartwings vládne Jiří Šimáně, jehož bohatství magazín Forbes odhaduje na více než 10 miliard Kč. Šimáně uvádí, že k záchraně Smartwings potřebuje půjčku 1  až 1,5 miliardy Kč. Tady však analogie končí, neboť Richard Branson nabídl britské vládě proti půjčce, která by Virgin Atlantic zachránila od kolapsu, do zástavy svůj ostrov v Karibiku.

Situace kontinentální Evropy je odlišná. Žádost skupiny Lufthansa o pomoc německé vlády byla sice v březnu odmítnuta, ale správní rada je nyní optimistická, že do konce dubna se podaří zajistit státní pomoc ve výši 10 miliard EUR. Skupina hospodařila v prvním kvartálu se ztrátou 1,2 miliardy EUR a bez státní pomoci se neobejde. Ochotu pomoci skupině Air France–KLM vyjadřují vlády Francie a Nizozemí, které skupině poskytnou půjčku ve výši 10 miliard EUR. Obě vlády jsou zároveň významnými akcionáři. (Foto: forbes.com)